Řízkování rakytníků

Jednou z možností, jak množit rakytníky, je řízkování. Možná jste se už setkali s názorem, že to není možné, že rakytníky lze množit pouze semeny nebo odkopky, ale není to tak. Ve skutečnosti je řízkování velmi snadné. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že stačí rakytníkové větvičky strčit do vody a velmi rychle pouští kořínky. Chce to je pravidelně kontrolovat a měnit vodu. Potom už to jen přesadím do kelímku se zeminou a za pár měsíců mám krásnou sazeničku a kelímek celý prokořeněný.

Pokud budete chtít jen pár kusů, tak je zkuste dát přímo kelímku se zeminou a nezapomeňte zalévat.

Já řízkuji ve větším množství. Řízky odebírám v měsících leden-březen a ve svazcích je dávám do nádob s vodou na zakořenění. Mám je uložené v chladné místnosti, takže se voda tak snadno nekazí a rostlinky se nevysilují růstem.

Jako řízky je možné použít i větvičky, které ořežete s plody kvůli sklizni. Místo toho, abyste je po sběru plodů vyhodili, dáte je do vody, nebo do vlhkého písku a na jaře budete mít zakořeněné sazenice. Postačí i obalit větvičky vlhkým hadrem a uložit do sklepa.

diskuze zde

Pěstování rybízu

My rybíz řadíme do první kategorie, což znamená, že daná rostlina je nízkonákladová, ale vysokým finančním přínosem.

Rybíz potřebuje minimální péči. Výnos z jednoho keříku je 1-3 kg plodů. Cena plodů při prodeji je 40-70Kč/kg. Nasbírat 1kg trvá přibližně 30 minut.

Investičními náklady je cena za nákup keříků, která se většinou pohybuje v rozmezí 50-80Kč/kus a samozřejmě potřebujete pozemek. Pokud chceme zvýšit výnos, tak provozní náklady stoupnou za kapkovou závlahu a přihnojování.

Kromě plodů je možné prodávat listy a to hlavně černého rybízu. Další příjem může být prodej keříků vypěstovaných z řízků.

Pro začínajícího malopěstitele je nákup třeba 300 keříků investicí 15000Kč. Tuto  částku je možné snížit vypěstováním vlastních sazenic. Nevýhodou je, že bude trvat delší dobu, než z řízku vyroste keřík s plným výnosem.

Jak získat řízky:
– můžete o ne poprosit v zahradnictví, kde vyhazují větvičky rybízů při zastříhávání,
– na podzim na facebboku ve své lokální skupině poprosíte lidi, jestli nedarují nebo neprodaji větvičky rybízu,
– pokud jste koordinátor, který zprostředkovává lidem  dodávky potravin, tak budete mít pravděpodobně i kontakty na pěstitelé rybízu a s ním se můžete domluvit na přenechání větviček

Řízkování je nejlepší na jaře, kdy se keře obvykle zatřihávají a prořezávají. Následně můžete (ale nemusíte) použít stimulátor růstu a řízky založit do vhodných nádob se zeminou nebo pískem.

Nejlépe koření loňské přírůstky.

Po několika měsících opatrně přesadíte řízky do kelímků, tak se s nimi později bude snáz manipulovat.

Na podzim je vysázíte. Je snazší zalívat 300 kelímků než přes léto zalévat na pozemku 300 míst.

Nabízíme začínajicím pěstitelům možnost, že se o Vaše řízky postaráme. Dáme je do maltovníků, pocukrujeme je i stimulátorem růstu, přesadíme do kelímků. A pokud nebudete mít ještě pozemek, tak je můžeme vysázet na část našeho pozemku. Všechno zadarmo. Stačí jen odnést řízky na naše výdejní místa, kde se o ně náš proškolený personál postará.

Na začínajícího pěstitele čeká hodně překážek a tímto mu chceme pomoc.

Dělání keřů z řízků místo nákupu sazenic se vyplatí jen pokud máte ideální podmínky. Pokud jste schopni sehnat s minimem nákladů a energie řízky, tak se to vyplatí. Jinak doporučujeme nakoupit certifikované keříky.

odkaz na diskuzi

Nechat pole ladem

Na začátku jsme hledali odpověď na jednu otázku – Jak pomoct krajině?
Mnoho lidí zastává názor, že zemědělci se v současnosti nestarají o svá pole tak, jak by měli – šetrně, ohleduplně,
s úctou, jakou měli ke své půdě naši předci. Ale kdo jiný se může o pole postarat? Mohly by spolky, ale ty nemají
techniku, ani potřebné zdroje. Tak nás napadlo nechat pole ležet ladem. A hned se objevily desítky dalších otázek.

Nezbývalo, než učinit pokus.
Nechali jsme 1,5 ha ležet ladem tři roky a vyčíslovali náklady. Zejména proto, abychom si odpověděli na otázku, zda se může jeden malý spolek starat o 500 ha. Zjistili jsme, že to možné je.

Pokud necháte pole ležet ladem, tak skutečné náklady jsou jen daň z pozemku, což podle lokality je cca 500-1000 Kč/ha. A pak trocha práce, aby plevel z tohoto pole neobtěžoval sousedy. Když jsou ve spolku zapálení lidé, tak se to dá.

Otázky:
Jsem vlastník půdy a chci ji pronajmout, proč by mi měla stačit částka pokrývající pouze daň z nemovitosti? Když ji pronajmu běžně hosopodařícímu zemědělci, dostanu za ni víc…
Ano, to je jeden úhel pohledu. Bohužel současné zemědělství půdu spíše devastuje, než ji prospívá, a tímzpůsobem se vám vrátí pole vyčerpané, zhutněné těžkou technikou, plné zbytkové chemie. My necháme pole odpočinout,lze uvažovat např. i o několikaletém porostu vojtěšky, která je pro půdu jako regenerační kůra. Takže vám ji nakonec vrátíme v lepším stavu a tudíž i hodnotnější.

Chcete nechat všechny pozemky ladem?
Spolky mají půdu pronajatou od fyzických osob, které tu půdu momentálně nepotřebují. Část půdy, spolek obhospodařuje, zbytek, na který již nemá kapacity, nechá ležet ladem. Některé spolky se zabývají komunitní podporou zemědělců (dále jen KPZ). To znamená, že pokud se zemědělec stará o pole šetrně, členové spolku od něj kupují jeho produkty. Takovému zemědělci spolek může i pozemky ležící ladem pronajmout.Věříme, že takovým způsobem najdou pole ležící ladem časem své využití a přispějí k rozšíření KPZ.

Proč z neobhospodařovaných polí neudělat sad?
Sad je doslova “běh na dlouhou trať”, je to poměrně trvalá výsadba a má ještě jiná specifika než pole. Většina vlastníků pozemků je ochotnější pronajmout své pole za podmínky, že se statut toho pozemku nezmění a že v případě potřeby mohou nájemní smlouvu zrušit a dostanou zpět pozemek ve stejném stavu, v jakém ho předali nájemci.

diskuze zde

Semínka cuket zadarmo

Pozor! Máme tady nabídku zejména pro začínající pěstitele!Nabízíme ZDARMA semínka cuket Jigonal(12 ks), dýní Hokkaido Orange(1 ks) a patizonů Delikates (7 ks). Stačí si je vyzvednout v Chedrbí osobně, či v některé z našich “mrtvých schránek”v Chedrbí, Pečkách nebo v Čáslavi. Také Vám je mohu poslat za poštovné 20 Kč na Vámi zadanou adresu.

Mrtvé schránky jsou volně přístupné krabičky, do kterých po domluvě ukládáme sáčky se semínky pro případné zájemce. Můžete si sáček kdykoliv vyzvednout a nemusíte s nikým přijít do kontaktu. Přesné místo Vám sdělíme v soukromé zprávě. Informace Vám pošleme od 24.02.19

Proč to děláme? Chceme všem dokázat, že i certifikovaná semínka jsou tak levná, že je můžeme rozdávat zadarmo. Stačí vědět, kde je koupit.

S levnými semínky se nebojíte experimentovat. Sami si můžete vyzkoušet, že stačí jen obyčejná zemina, na ní rozházet semínka za několik haléřů, a budete mít tolik úrody, že se Vám vyplatí je pěstovat.

rok 2020

Rok 2019

diskutuje se

Jak se stát malopěstitelem

Žijete ve městě a sníte o tom, že se odstěhujete na vesnici a budete se živit pěstováním zeleniny či bylinek? Plánujete a studujete různé materiály o zahrádkaření? Proč si to nevyzkoušet a zároveň si i něco nevydělat? Nebo alespoň získat zpět finanční prostředky na pokrytí vlatních nákladů, např. na cestu na zahradu.. Nabízíme prostor, kde si můžete vyzkoušet, jaké to je být malopěstitelem, který si přivydělává prodejem zeleniny.

Bohužel mnoho lidí žijících ve městě se dál, než jen ke snění, nedostane. A to je velká škoda. Přitom město má proti vesnici jednu zásadní výhodu – je plné lidí. Zatímco ve vesnici si těžko vytvoříte síť odběratelů, ve městě je to snadné. Většinou stačí jen obejít pár okolních bytových domů a máte založeno na vaši první KPZ.

Pro začátek si můžete sehnat zahrádku v zahrádkářské kolonii. Není to sice úplně jednoduché, ale jde to. Budete si tam pěstovat bylinky, ředkvičky, prostě takovou zeleninu, která se dá snadno vypěstovat. Zkontaktujete nějakého farmáře a domluvíte se, že jste koordinátor KPZ a budete od něj odebírat bedýnky za provizi. Vy svým odběratelům vysvětlíte, že část bedýnky je od farmáře a část od Vás. Pak bude jen na Vás kolik si vypěstujete na zahrádce. Většinou na 300m2 záhonů (400m2 zahrada) vypěstujete zeleninu v hodnotě 20-30tisíc. Kč. Je to snadné, je je potřeba udělat ten první krok. A s tím Vám pomůžeme my.

Nejprve radou:
Zkontaktujete místní KPZky (pokud nějaké v okolí máte) a požádáte je o kontakty na jejich farmáře, nebo pujdete na farmářský trh a oslovíte farmáře tam. Musíte zjístit: 2. jestli jsou schopni a ochotni kompletovat bedýnky nebo alespoň dodávat zeleninu, 2. jaké množství (pro kolik odběratelů), 3. co pěstují a jaká bude cena, 4. jak často by mohli dodávku uskutečnit. Když tohle zjístite, tak můžete dát inzerát do lokálních skupin na facebooku. Dále můžete napsat místním KPZkám, že pokud maji plnou kapacitu , tak jestli můžou lidi posílat k Vám. Pak Vás čeká tisknutí letáčků a jejich roznos v okolí do schránek. Nelepte je na vchodové dveře, protože to nikdo nemá rád. Dělejte to postupně, protože domlouvání se a scházení s lidmi je dost vyčerpávající. Připravte se na to, že budete totéž vysvětlovat stále dokola mnoha lidem. Proto je dobré mít už předem výše uvedené informace od “vašeho” farmáře. Pokud vytvoříte fungující KPZku, tak tím farmáře motivujete, aby Vám pronajmul nějaký pozemek. Tam si budete pěstovat a učit se. Pokud uvidí, že s farmařením to myslíte vážně, tak Vám může pomoct sehnat v okolí další pozemek a zázemí. Chytrý farmář nevidí v jiném farmáři konkurenci, ale spolupracovníka, protože spolupráce s Vámi mu vydělá peníze. Možná se časem změní situace, ale dnes není problém prodat zeleninu, problém je nedostatek lidí.

Kromě rady pomůžeme i reálně:
Nabízíme zadarmo malé pozemky na pěstování zeleniny.  Jedinou podmínkou je, že vrátíte 4xkrát více organického materiálu než jste odnesli. A nesmíte používat žádnou chemii. Zde se můžete učit, experimentovat, zkoušet, která zelenina se nejvíc vyplatí, na co se máte zaměřit. Poskytneme vám i kontakt na místního farmáře, který dělá bedýnky. Jezdí trasu Čáslav, Kolín, Kutná hora, Praha. Máme tu členy, kteří sem jezdí pravidelně třeba z Prahy, takže je možné se domluvit i na sdílené dopravě. Z Čáslavi se sem dostane autobusem nebo Vás přiveze nějaký člen, který tu zrovna bude. Nebo si u jednoho člena v Čáslavi můžete půjčit kolo.
Pohlídáme zeleninu i brojlery. Pokud bude potřeba, tak zalijeme. Máme mobil s foťákem, tak vám aktuální situaci na záhonech vyfotím. Pomůžeme i sklidit a připravit na prodej. Jen neplejeme záhony. Nemusíte tedy jezdit každý týden.

Hledali jsme všechny důvody, proč někdo nemůže být pěstitelem a přivydělávat si tím. Všechny překážky jsme odstranili kromě toho, že je někdo finančně negramotný a fyzicky postižený.

Co z toho máme? Věříme, že jeden ze smyslu KPZ je spolupráce i mezi ostatními KPZ, že je důležitá vzájemná pomoc a rada při budování nových KPZ. Také už nás nebaví podepisovat petice a sdílet a nadávat nad články jak se devastuje zemědělská půda atd. Věnujeme energii na podporu začínajících pěstitelů. Stojí nás to energii, ale když už nenadáváme na facebooku, tak máme času dost.

Zní to jednoduše, ale není to jednoduché. Pokud se Vám nepodaří sehnat ve městě 20 lidí jako odběratelé a udržet, tak nemá smysl, abys chtěl se živit jako pěstitel. Čeká Vás pěstování, kde se objeví dřepčík nebo něco jiného a o část úrody přijdete. A pokud budete chtít pěstovat rostliny citlivé na teplotu a mít zeleninu dřív, tak musíte mít skleníky atd. A jezdit každý den na trh je ekonomicky dost nevýhodné, když existují KPZky. Proč stát na trhu, když můžete dělat na poli a generovat zisk.

moje definice:
Farmář – člověk převážně živící se pěstování a chovem. Má stálý odbyt a má už vybudovanou farmu.
Pěstitel- člověk snažící se živit pěstováním a chovem. Vytváří si odbyt a buduje svou farmu.
Zemědělec – na rozdíl od farmáře se věnuje jen monokultuře, nemá stálé zákazníky (KPZ) a nepěstuje zeleninu.

diskutuje se

Pronájem pozemků

Pronájem pozemků na jeden rok pro drobné zahrádkáře ZDARMA!

Nabízíme pronájem záhonků v komunitní zahradě Chedrbí. Můžete je využít na pěstování, ale i na experimentování.

Žádné registrace, žádné poplatky, žádné nájemné.

Pouze dvě jednoduché podmínky:

1. dodáte do půdy 4krát více kuchyňského bioodpadu než kolik jste sklidili zeleniny či jiných plodin. Tedy za kilo sklizené mrkve vrátíte 4 kila slupek, natí, zeleninových zbytků apod.

2. nebudete používat žádná umělá hnojiva a chemické postřiky

Najdete nás ve vesnici Chedrbí u Čáslavi.

Jak podle mého názoru vznikaji KPZ

Mnoho žen, když otěhotní a narodí se jim dítě, začne přemýšlet o tom, jaké potraviny tvoří její jídelníček a jídelníček jejího dítěte. Dokud je člověk sám, tak o tom často tak neuvažuje, ale s dítětem máte najednou zodpovědnost za další lidskou bytost, kterou navíc milujete a chcete pro ni to nejlepší. Takže se rodiče začnou zaměřovat na zdravější potraviny, navštěvují specializované obchody a farmářské trhy. A to s kočárkem nebývá zrovna jednoduché. Druhou možností jsou místní farmáři, zemědělci a zahrádkáři. Po dohodě jsou ochotni za úplatu dovézt požadovanou zeleninu či ovoce až domů a pokud odeberete dostatečné množství, můžete mít dopravu zdarma, nebo třeba slevy na přebytky. Je známé, že maminky se spolu setkávají, druží se a sdílejí informace. Není pak nic těžkého dát ve svém okolí dohromady třeba 10 maminek či rodin, které mají zájem odebírat od vašeho zemědělce zdravé potraviny, a pak je možné zřídit i neoficiální výdejní místo. Pro koordinátora KPZ je to finančně i časově výhodné, protože ušetří peníze i čas. Na příklad v Neštěmicích tvoří KPZ 20 lidí. Společně nakupují a navzájem si tak vypomáhají. Odhadem koordinátor “vydělá” na jednom členovi KPZ 1200 Kč ročně. Práci pro KPZ musí věnovat nějaký čas, ale není to práce náročná, často se podobá spíše posezení u kafíčka

:)

Nejlépe funguje lokální KPZ. Doslova lokální, kdy jeho členové jsou ze stejné čtvrti. Takže pokud nenajdete dost zájemců mezi svými známými a kamarády, stačí vytisknout letáčky a roznést při procházce ve svém okolí do schránek. Pro začátek bude stačit získat 5 členů. Až bude KPZ nějakou dobu fungovat, lidé si to řeknou a budou se hlásit další zájemci. Nebo je možné se domluvit s “vaším” farmářem, který může své zákazníky o KPZ informovat (třeba prostřednictvím cedulky na stánku).

Maximální počet lidí v jednom KPZ s jedním koordinátorem je 20. Dalších 10 by se dalo přibrat jen v případě, že by si sami vyzvedávali bedýnky a koordinátor získával od farmáře provizi. Víc už se v rámci volného času zvládnout nedá a peníze se dají vydělat i jinak a snáz. Motivace záchrany planety má svoje meze. Pokud má koordinátor jen tuto motivaci, pravděpodobně brzy vyhoří.

KZ Chedrbí jde stejnou cestou jako KPZ v Neštěmicích. Máme 16 členů a rozrůstání jde přirozenou cestou. I když by bylo pěkné mít třeba 100 členů, tak by to ale pro koordinátory už znamenalo hodně nezábavné práce. Takto máme čas i na další aktivity např. budování zalesňování atd. Máme snahu motivovat členy k tomu, aby si založili vlastní KPZ, umožnit jim pěstování bez papírování a nákladů a ukázat, že jde prodat přebytky docela snadno ve svém okolí a tím postupně vytvářet svoji KPZ.

Založit KPZ může také farmář, který si chce tímto způsobem zajistit klientelu. V zavedené a fungující KPZ pak předá koordinátorství některému z členů a může zakládat další KPZ v jiné lokalitě.

diskutuje se

Nevíte kam s bioodpadem?

Nabízíme možnost likvidace Vašeho biologicky rozložitelného odpadu! Jak to funguje? Od nás dostanete kbelík na ukládání bioodpadu, který vám při odevzdání vyměníme za prázdný.

Naplněný kbelík putuje k nám do komunitní zahrady. Povrch kbelíku zasypeme zeminou a necháme nějaký čas odležet, aby se bioodpad rozložil na takovou úroveň, že přestane být lákavý pro myši a potkany. Poté vysypeme obsah na místo budoucího záhonku a zakryjeme zeminou. Na jaře sem pak můžeme sázet rostliny 1. trati, tedy takové (zjednodušeně řečeno), kterým nevadí tlející vrstva pod nimi a naopak z ní čerpají obrovské množství živin.

Kbelíky si můžete vyzvednout v Chedrbí 141. Momentálně jednáme i o sběrném místě v Čáslavi (blízko Penny marketu), ale vyjednávání je zdlouhavé.

Vypěstovat bio jídlo levně je až neskutečně snadné

1. Pseudokomunita
Mnoho lidí sní o tom, že budou mít vlastnoručně vypěstované, nebo aspoň zdravé jídlo, a tak rozvíjejí své představy o komunitě ve stylu rodové osady. Problém je, že sní o ideálním řešení a cokoliv o trochu míň jim není dost dobré. Nejsou schopni, nebo spíš nechtějí se přizpůsobit aktuální situaci a snažit se hledat postupná řešení, vedoucí až k vysněné rodové osadě. Moje komunita není rodová komunita a asi to není ani klasická komunita, tak ji pro účely tohoto článku budu raději nazývat pseudokomunita, abychom se vyhnuli debatě, zda to komunita je či není. Moje pseudokomunita je založená na spolupráci lidí, kteří chtějí mít levné, zdravé jídlo. Využívá všechny legální prostředky dosažení tohoto cíle. Díky zmíněné spolupráci odpadají nákladné položky a šetří se čas. A myslím, že spolupráce funguje tak trochu i jako vzájemné hecování, aby lidi byli přirozeně aktivnější. Naše pseudokomunita není ohraničena osadou, je celorepubliková. Co ji spojuje je touha po levném a zdravém jídle.

2. Pěstování jídla je velmi snadné.
Tvrdit, že pěstování jídla je velmi snadné je fakt přehnané. Na takové tvrzení je potřeba mít důkazy a studie jinak je to při nejmenším zavádějící. V pseudokomunitě je to tak, že si člověk pěstuje to, co mu jde nejlépe, s minimem času. Svoje přebytky prodá a koupí od jiného člena pseudokomunity jiné potraviny. Možná je samozřejmě i výměna. V typické komunitě se jeden člověk snaží vypěstovat 20-50 druhů zeleniny a zkouší pěstovat třeba i obilí bez traktoru. Proč se tedy nezaměřit jen na to, co jde nejlépe?

3. Zpracování potravin
Nejsem ten pravý, abych mluvil o zpracování potravin. Jím jen vařené zrní a chodím si na zahradu sbírat plevel. Nejvíc se věnuju zavařování zeleniny, kterou pak v zimě dávám do hrnce se zrním. Ale vím jak to dělají ostatní. Zavařují, suší, nakládají do soli, kvasí, uskladňují do sklepa a prodávají. Nejen já, ale snad každý si všimnul, že lidi pěstují jen tolik, aby toho nemuseli tolik zpracovávat. Zpracování potravin je nudná a časově náročná činnost. Lidem se zdá zbytečné to dělat, když můžou jednoduše jít do obchodu a koupit si to. Bohužel už si neuvědomují, že si v tom obchodě musí připlatit, aby si mohli dopřát zeleninu v zimě.

Třeba černá ředkev. Vezmete pozemek a očistíte ho jak se Vám líbí. Pak jen tak zasadíte semínka černé ředkve. A necháte to růst. Výnos je cca 0,5kg/m2. Tak získáte bulvy na jídlo i na prodej. V zimě sklízíte listy z bulv, které jste nesklidili. Některé půjdou do květů, tak získáte osivo na příští sezónu i semínka na klíčení.

4.Klíčení a výhonky
Ani v této oblasti nejsem ideální vzor, protože mám v místnosti v zimě jen 4 stupně. Takže neklíčím. Ale hodně mých známých ano, takže opět mohu předávat moudra. Tak třeba pěstitel, který pěstuje ředkev i na semínka pro další výsadbu, bude úzkostlivě sledovat správnost postupů a dobu setí, aby mu rostliny nešli do květu dřív, než vytvoří bulvy. Z takových semínek potom obvykle vzcházejí rostliny jdoucí rovnou do květu, takže se jich pěstitelé zbavují. Ale taková semínka se dají výborně použít na pěstování klíčků a výhonků pro doplnění stravy. V takovém případě je jedno, jestli by později rostlinky utvořily bulvy nebo ne. Takový pěstitel potom nevyhazuje ředkve či saláty, které šly předčasně do květu, ale nasbírá si z nich semínka a ty zasadí. Protože ví, že i malé rostlinky se dají jíst. A nebo si zkuste představit, že máte kus pozemku, který není moc úrodný. Vysadíte tam třeba červenou řepu, sklidíte pěkné bulvy (tolik, kolik potřebujete) a ostatní tam necháte. Příští rok půjdou do květu a vy z nich po dozrání získáte semínka ze kterých vyrostou jen listy. A ty listy můžete jíst jen tak syrové, nebo je nakládat jako jakoukoliv jinou kvašenou zeleninu.

Seminka jsou drahá, ale každý si je může sám vypěstovat. Rostliny na semínka není třeba tolik zalévat, není třeba záhony odplevelovat či se jinak starat. Stačí jen kousek pozemku a můžete set a sázet. Jediné, co opravdu vadí, jsou bodláky, jejichž semena se šíří větrem. Ostatní plevel nevadí. Jako další problém se může jevit sběr a oddělování semínek ze stonků. Není třeba se tomu přehnaně věnovat. Stačí dát do truhlíků zeminu, navrch položit stonky se semínky a ty zasypat, třeba pískem. A už je to zasazené.

5. Všechno se počítá
Dodržováním podobných postupů brzy zjistíte, že máte tolik jídla, že ani nevíte co s ním. A začnete s ním plýtvat. Možná se tomu nevěříte, tak uvedu malý příklad s dýní. Vypěstujete si dýně, několik jich uskladníte, možná něco usušíte a zbytek zavaříte. Semínka můžete jíst jako pražené. Vytvoříte si zásobu dýní, že byste je mohli jíst v jednom kuse 25 dní. Samozřejmě se nebudete nepřetržitě živit jenom dýněmi, budete je spotřebovávat průběžně po celý rok. Ale ušetříte kupované jídlo na 25 dní. Zjístíte také, že nemusíte kupovat listovou zeleninu, protože si ji dokážete během celého roku vypěstovat v truhlíku za oknem. A to už máte na 40 dní jídlo. Nakoupíte si žito za 8 Kč/kg, které není stříkané a budete si z něj péct chleba. Tak máte jídlo na 100 dní. Nakonec si uděláte zásoby a zjistíte, že máte jídlo celkem na 900 dní. První rok budete plýtvat neboli hodně toho skončí nejspíš na kompostu nebo jako krmivo pro slepice. Poučíte se toho a další roky už plýtvání omezíte.

6. Přeprogramovat se
Nejtěžší je přeprogramovat své myšlení. Beru to jako nejobtížnější v životě. Někomu to trvá celé roky. Pamatuji si, že v roce 2008 jsem začal objevovat výhody zdravých a levných potravin a setkal jsem se s množstvím lidí, kteří chodili na přednášky a četli o této problematice. A teď je rok 2019 a  tito lidé jsou stále na začátku. Nedokázali se změnit, i když získali všechny informace a dokonce ty informace sdílí a mluví o nich. Změnit se je velký problém a jde to dost pomalu.

Závěr
Snažil jsem tímto nastínit moje myšlení a přesvědčení, proč je snadné mít zdravé, levné potraviny a proč jejich pěstování není těžké. Úmyslně jsem se nerozepisoval o tom, že plýtvání potravin je jen velký strašák. To by bylo na další dlouhý text. Strategie snadného pěstování potravin a jejich prodeje lidem, kteří si myslí, že pěstování je těžké, funguje. Za utržené peníze lze pak dokoupit kvalitní potraviny, které není tak snadné vypěstovat. Možná na to brzy přijdou i ostatní, budou to kopírovat a tato strategie přestane fungovat. Možná. To ukáže čas.

diskutuje se